Odhad neznámého zdroje při úniku do atmosféry

Náš výzkum je motivován aplikacemi v oblasti radiační bezpečnosti, jako je odhad neznámé emise radionuklidů z dostupných měření a analýza jejich šíření na základě odhadnuté emise. Mezi konkrétní příklady patří např. odhad emise při Černobylské havárii, analýza úniku jódu v Maďarsku v roce 2011 nebo zpětné modelování úniku ruthenia z oblasti Sibiře v roce 2017. Měření a modelování těchto událostí často čelí značným nejistotám a různým problémům při jejich měření, zároveň jsou o těchto událostech pouze kusé a neurčité informace. Všechny dostupné informace a neurčitosti se snažíme kombinovat do inverzních modelů založených na bayesovských metodách, díky kterým získáváme nejen odhad emise, ale i jeho neurčitost, tedy kvantifikaci, do jaké míry můžeme odhadu na základě dostupných dat věřit.

Další směr výzkumu se zaměřuje na komplexní časově-prostorové emise, kde lze únik předpokládat z každého bodu výpočetní domény, jako je tomu např. u emisí mikroplastů nebo emisí amoniaku. Dalším zajímavým příkladem jsou požáry v okolí Černobylu, které jsou nejen plošné, ale kombinují emise v různých výškách a částice o různé velikosti. Toto rozšíření přináší novou komplexitu do modelování a odhadování, kterou lze ale opět modelovat pomocí bayesovského přístupu, případně využít hlubokých neuronových sítí. Naše výsledky nabízejí přesnější podklady pro analýzu dopadu emisí na životní prostředí.