Prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc.

Vladimír Kučera se narodil v Praze roku 1943. Vystudoval s vyznamenáním Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, obor automatizační technika, v roce 1966. V letech 1970 a 1979 získal v ČSAV vědecké hodnosti CSc. a DrSc. v oboru technická kybernetika.

V letech 1970-2017 byl V. Kučera vědeckým pracovníkem Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV (od roku 1993 AVČR) v Praze. Zastával postupně různá výzkumná a vedoucí místa, v letech 1986-1990 byl zástupcem ředitele a v letech 1990-1998 ředitelem ústavu. Od roku 2018 je Emeritním vědeckým pracovníkem AVČR. V roce 1992 začal působit na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1999-2000 byl vedoucím katedry řídicí techniky, v letech 2000-2006 byl děkanem Fakulty elektrotechnické a v letech 2007-2015 byl ředitelem Masarykova ústavu vyšších studií. V roce 2015 byl jmenován zástupcem ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.

V. Kučera působil na mnoha zahraničních pracovištích: National Research Council, Ottawa (1970-1971); University of Florida, Gainesville (1977); Ecole Nationale Supérieure de Mécanique, Nantes (1981-1982); Australian National University, Canberra (1984); Uppsala Universitet (1989); Centro de Investigación y de Estudios Avanzados del IPN, Ciudad de México (1991); ETH Zürich (1992); University of Newcastle (1993); Politecnico di Milano (1995) a též jako Nippon Steel Professor v čele katedry řízení na Tokyo Institute of Technology (1994).

Výzkumná činnost V. Kučery spadá do oblasti analýzy a syntézy regulačních obvodů. Přispěl k teorii Riccatiovy rovnice a patří k průkopníkům využití polynomiálních rovnic při návrhu regulačních obvodů. Jeho nejznámější výsledek je parametrizace všech regulátorů, které stabilizují danou soustavu, známý pod názvem Youla-Kučerova parametrizace. V poslední době vyřešil dlouho otevřený problém – neinteraktivní řízení lineárních systémů s mnoha vstupy a mnoha výstupy pomocí statické stavové zpětné vazby. Objevil kanonický tvar a úplný invariant stabilních lineárních systémů vzhledem ke grupě transformací, které zachovávají stabilitu systému. Byl (nebo stále je) řešitelem/spoluřešitelem 29 projektů s celkovou podporou přesahující 1150 milionů Kč.

Praktické zkušenosti získal V. Kučera při návrhu adaptivních regulátorů pro válcování plechů za studena, při návrhu rychlých a přesných servomechanizmů, při spolupráci s Nippon Steel Corporation a při řešení evropských projektů Dynamic Control and Management Systems in Manufacturing Processes, Advanced Methodologies and Tools for Manufacturing Systems a Self-Learning Sheet Metal Forming System. V roce 2000 se stal vedoucím Centra aplikované kybernetiky při ČVUT v Praze, které bylo postupně podpořeno projekty LN00B096 (2000-2004), 1M0567 (2005-2011) a TE01020197 (2012-2019).

V. Kučera je autorem čtyř knih: Algebraická teorie diskrétního lineárního řízení (Academia, Praha 1978), Discrete Linear Control: The Polynomial Equation Approach (Wiley, Chichester 1979), Analysis and Design of Discrete Linear Control Systems (Prentice-Hall, London 1991) a Polynomial Methods for Control Systems Design, spoluautor M. J. Grimble (Springer, London 1996). Publikoval 135 článků v nejvlivnějších časopisech oboru, 180 příspěvků na domácích i mezinárodních konferencích a 80 dalších odborných prací. Citační služba Google Scholar uvádí 8 256 citací jeho prací; nejcitovanější práce (Kučera V.: Discrete Linear Control: The Polynomial Equation Approach. Wiley, Chichester 1979) má 1 516 citací. H-index V. Kučery podle Google Scholar je 41.

V. Kučera spojuje výzkum s výukou. Habilitoval se v roce 1993 na ČVUT v Praze v oboru technická kybernetika, v roce 1996 byl jmenován profesorem. Učí v magisterském studijním programu Kybernetika a robotika a v doktorském studijním programu Elektrotechnika a informatika na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Přednášel na mnoha evropských, amerických, asijských a australských univerzitách.

V. Kučera pracuje v redakčních radách časopisů Int. J. Robust and Nonlinear Control a Bull. Polish Acad. Sciences. Byl vedoucím redaktorem časopisu Kybernetika (1990-1998), spolupracujícím redaktorem časopisu Automatica (1987-1996) a členem redakčních rad časopisů Systems and Control Letters (1987-1994), Int. J. Control (1990-1999), Int. J. Systems Science (1986-1999), J. Math. Systems, Estimation and Control (1991-1998), Automa (2001-2007) a Slaboproudý obzor (2001-2007). Je Life Advisor a Fellow (byl prezidentem v letech 2002-2005) Mezinárodní federace automatického řízení (IFAC), Life Fellow IEEE (historicky první Fellow v České republice/Československu v roce 1996) a v letech 1996-1998 byl členem představenstva IEEE Control Systems Society. Je zakládajícím členem Inženýrské akademie ČR a v letech 1999-2006 jejím viceprezidentem. Byl dlouholetým předsedou Českého komitétu pro automatizaci (1993-2002).

V. Kučera získal Cenu ČSAV (1973), cenu časopisu Kybernetika za nejlepší publikaci (1976), Národní cenu ČR za vypracování a praktické využití algebraické teorie řízení (1989), prestižní cenu Automatica Prize Paper Award (1990) za článek Fundamental Theorem of State Feedback for Singular Systems a cenu Hlávkovy nadace (1992). Je nositelem ocenění IFAC Outstanding Service Award (1996), medaile 1. stupně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR za činnost v Akreditační komisi a přínos pro vysoké školství (2000), Felberovy zlaté medaile ČVUT (2006) a francouzského státního vyznamenání Rytíř řádu akademických palem (2006). V. Kučera je čestným profesorem Northeastern University v Šen-jangu (1996) a obdržel čestné doktoráty (dr.h.c.) od Université Paul Sabatier v Toulouse (2003) a Université Henri Poincaré v Nancy (2005). Je laureátem Národní ceny vlády Česká hlava 2021,  nejprestižnějšího českého ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v České republice dosáhnout. V roce 2023 byl zvolen členem Americké filozofické společnosti. Této pocty se v minulosti dostalo jen třem Čechům – prezidentům Masarykovi, Benešovi a Havlovi.